Čaroděj Mekrath

Na konci l3. století v době Jana Lucemburského žil čaroděj jménem Mekrath. Byl královým oblíbencem. Většinou chodil mezi obyčejnými lidmi v dlouhém šedivém plášti, udával Králi jména těch kteří se jen slovem zmínili o nelibosti ke králi. Takoví byli hned popravováni. Miloval drahokamy a Drahé kameny vůbec. Když Jan Lucemburský zemřel, tak na jeho trůn nastoupil jeho syn - Karel. Nový král nařídil že Mekrath bude okamžitě zatčen a vyhnán ze země. Aby tomu Mekrath zabránil ukryl se do podzemí na místě dnešního Karlína kde se dříve rozkládala pole. Tam si vybudoval obydlí a laboratoř. Tam si natahal své poklady nebo spíše je natahali ohniví elementálové. Ti každou noc vyšli ven z úkrytu a zabíjeli královi poddané. Mekrath se tak chtěl králi pomstít za své vyhnání z povrchu země. O několik set let později stál na místě polí Karlín - nová a bohatá čtvrť. Nikdo z obyvatelů Karlína nevěděl co za zlo se skrývá v nově vytvořených stokách. Každý, kdo do stok zavítal, nejdřív prošel obrovskou tmou a pak tam začalo být podivně velké horko. Dotyčný pak už jenom slyšel: „Vetřelče teď pocítíš Imixův hněv“. Potom už jen viděl ohnivý záblesk a padl mrtev. Později nikdo nevěděl co se ve stokách vlastně stalo. Jedni říkali, že to byl hněv bohů . Jiní říkali, že to byl oheň starého Šmaka - bájného draka. Co se stalo doopravdy pocestným co zavítali do stok a také Mekrathovi , to nikdo neví. Dokonce ani já ne. Ale věřte, že nebezpečí tam číhá dodnes.