Vítejte na karlínském informačním portálu. středa 13. 12. 2017
Najít v Karlíně:

Příběh ze staré Invalidovny

Povím vám, co se prý stalo kdysi dávno v budově zvané Invalidovna, která sloužila vysloužilým a invalidním vojákům.

Každý den tam byl v podstatě stejný. Ráno snídaně, na kterou ti, co mohli tak došli a ostatní přivezli na vozících nebo je nakrmili na pokojích. Po snídani přišly na řadu léky. Nebyl tam snad nikdo, kdo by nějaké léky nebral. Většina brala léky na uklidnění. Není se ani čemu divit, ty vzpomínky z fronty byly hrozné. Pak šla většina do parku před budovu, nebo si ve společenské místnosti povídali, hráli různé společenské hry a nebo jen tak seděli a byli duchem nepřítomni. Odpoledne byl oběd a pak zas léky. Většina z nich pak spala až do večeře. No a ve 22:00 hodin byla večerka, což znamenalo, že po večerních lécích šli spát všichni. No a takhle šel den za dnem. Jedinou změnou tady byly odchody schopných, bývalých vojáků do normálního života a příchody nových vojáků z front.

Jednoho dne přivezli novou várku vojáků. Mezi nimi byl i jeden, který pořád něco povídal. Dokázal vyprávět hodně dlouho. Jeho příběhy byly různé. Veselé, vážné, poučné, ale i strašidelné. Jednou jim vyprávěl příběh z dávných dob, kdy „něco“ nechávalo mizet lidi, kteří se už nikdy nenašli. Tento příběh jim vyprávěl po částech. Každá část se týkala jiného člověka. Bylo zvláštní, že každý člověk, o kterém ve svém příběhu vyprávěl, měl podobného i tam, kde teď seděli skoro všichni bývalí vojáci. Když se v tom ten dotyčný jakoby poznal, začal se smát, jaká je to hloupost. Prý pohádka pro děti. Ovšem se strachem šel večer spát. Nemohl vůbec usnout, ale únava ho přemohla.

Skončila noc, začal den a několik vojáků se hned po Probuzení šlo podívat do pokoje dotyčného. Ovšem ten tam nebyl. Hledali ho všude, ale nenašli ho. Když, se to stalo podruhé a pak i potřetí, začali se všichni bát. Jak je možné, že člověk beze stopy zmizí? Každý měl strach usnout a každý se snažil odtamtud odejít. Pak zaměstnance napadlo, že když vypravěče přemísti jinam všechno možná skončí. Nemýlili se. Ten den, co příběh nikdo nevyprávěl, už v noci nikdo nezmizel.

Těžko říct, co to bylo a kam všichni zmizeli. Nikdo je už nikdy nenašel a ten strach v nich zůstal navždycky.
kategorie 6. a 7. třída - autor Nikola Virkovská - pověst získala 348 bodů
Kontakt: info@ikarlin.cz, script Castell software 2003-2017.