Vítejte na karlínském informačním portálu.
čtvrtek 7. 11. 2024
Duch Jaromírův
V roce 1830 byl v Karlíně před kostelem zastřelen kníže Jaromír i se svým psem. O dvacet let později, přesně v den jejich úmrtí, se před kostelem objevil jeho duch. Skupinka lidí procházející kolem, prý viděla velkou tajemnou postavu vedoucí psa, která se blížila k místu zabití knížete Jaromíra. Nad místem se sklonila a začala se modlit neznámým jazykem. Modlení trvalo kolem 20 minut, lidé celou dobu, co ho viděli se nemohli ani hnout. jako by je někdo držel. Když se duch pomodlil začal červeně zářit a začal se blížil k lidem, kteří se stále nemohli hnout. Duch knížete i se psem došel až k nim a z ničeho nic zmizel, lidé se už mohli hnout. Lidem, kteří ducha viděli, nikdo nevěřil až když se příští rok ve stejný den děj opakoval, ale s tím rozdílem, že ducha viděli jen dva lidé.
Potom se pár let nic nedělo až když se jednou dva milenci vraceli z oslavy narozenin viděli dva duchy a jeden vedl psa. Duchové si povídali a pak ten bez psa vytáhl zbraň a zastřelil toho druhého, pes se po něm ohnal a kousl ho do krku. Duch ho ještě zastřelil a pak se sám sklátil k zemi. Historici tvrdí, že milenci viděli vraždu Knížete Jaromíra. Také se dověděli, že existuje legenda z té doby, která praví, že se duch nepřestane zjevovat do té doby dokud se nenajde kostra Jaromíra a jeho psa. Od té doby se mnoho archeologů snažilo najít ostatky Jaromíra a jeho psa, bohužel marně. Duch se zas pár let neobjevil. V roce 2000 šla pětice chlapců z hospody a viděli červeně zářícího ducha - asi Jaromíra, duch je někam vedl a potom zas zmizel. Chlapci si mysleli, že jsou opilí.
Příští týden se jim zjevil, když šli teprve do hospody. Chlapci přerušili cestu do hospody a následovali ducha. Ten den měl duch sebou i psa, dovedl je před Karlínský tunel a tam zmizel. Chlapci si to místo, kde zmizel, prohlíželi, ale nic zvláštního nenašli. Domluvili se, že druhý den ráno, až bude světlo, že se na to podívají. Ráno se teda chlapci sešli u tunelu, jak se domluvili. Na místě zmizení ducha byl velký vypálený flek. Vzpomněli si, že duch ukazoval na zeď okolo tunelu. Jeden z chlapců si všiml, že je jedna cihla divně zasunuta. Tak do ní strčil a před nimi se otevřela stěna a za ní byla stará chodba.
Po chvíli se zase zavřela. Večer se chlapci vrátili k tunelu i s baterkami a otevřeli stěnu. Když se stěna otevřela, objevil se duch i se psem, ale místo červené záře začal zářit modře a vedl je cestou hluboko do středu kopce Žižkova, tam duch zmizel. Stěna se za nimi zavřela, tak se nemohli dostat ven. Procházeli teda chodbou a hledali cestu ven. Najednou došli k nějaké hrobce, když otevřeli větší rakev, uviděli kostru člověka a vedle byla menší rakev, kde byla kostra psa. Zjevil se duch a poklonil se jim a odletěl vzhůru i s duchem psa. Před nimi se objevila cesta ven, vyběhli a za nimi se cesta zavřela. Od té doby se duch již nikdy neobjevil.
Potom se pár let nic nedělo až když se jednou dva milenci vraceli z oslavy narozenin viděli dva duchy a jeden vedl psa. Duchové si povídali a pak ten bez psa vytáhl zbraň a zastřelil toho druhého, pes se po něm ohnal a kousl ho do krku. Duch ho ještě zastřelil a pak se sám sklátil k zemi. Historici tvrdí, že milenci viděli vraždu Knížete Jaromíra. Také se dověděli, že existuje legenda z té doby, která praví, že se duch nepřestane zjevovat do té doby dokud se nenajde kostra Jaromíra a jeho psa. Od té doby se mnoho archeologů snažilo najít ostatky Jaromíra a jeho psa, bohužel marně. Duch se zas pár let neobjevil. V roce 2000 šla pětice chlapců z hospody a viděli červeně zářícího ducha - asi Jaromíra, duch je někam vedl a potom zas zmizel. Chlapci si mysleli, že jsou opilí.
Příští týden se jim zjevil, když šli teprve do hospody. Chlapci přerušili cestu do hospody a následovali ducha. Ten den měl duch sebou i psa, dovedl je před Karlínský tunel a tam zmizel. Chlapci si to místo, kde zmizel, prohlíželi, ale nic zvláštního nenašli. Domluvili se, že druhý den ráno, až bude světlo, že se na to podívají. Ráno se teda chlapci sešli u tunelu, jak se domluvili. Na místě zmizení ducha byl velký vypálený flek. Vzpomněli si, že duch ukazoval na zeď okolo tunelu. Jeden z chlapců si všiml, že je jedna cihla divně zasunuta. Tak do ní strčil a před nimi se otevřela stěna a za ní byla stará chodba.
Po chvíli se zase zavřela. Večer se chlapci vrátili k tunelu i s baterkami a otevřeli stěnu. Když se stěna otevřela, objevil se duch i se psem, ale místo červené záře začal zářit modře a vedl je cestou hluboko do středu kopce Žižkova, tam duch zmizel. Stěna se za nimi zavřela, tak se nemohli dostat ven. Procházeli teda chodbou a hledali cestu ven. Najednou došli k nějaké hrobce, když otevřeli větší rakev, uviděli kostru člověka a vedle byla menší rakev, kde byla kostra psa. Zjevil se duch a poklonil se jim a odletěl vzhůru i s duchem psa. Před nimi se objevila cesta ven, vyběhli a za nimi se cesta zavřela. Od té doby se duch již nikdy neobjevil.
kategorie 6. a 7. třída
- autor Kulíček Jakub - pověst získala 370 bodů
KARLÍNSKÝ KATALOG
Kontakt: info@ikarlin.cz,
script Castell software 2003-2017.